Místo působení: jih Paříže, Cité Internationale Universitaire de Paris, Arcueil, Gentilly

Na základě urbanistické analýzy, kterou v roce 2008 realizovala platforma Dédale, byly identifikovány tyto zásadní body:
- městská integrace kruhového objezdu, mobility a teritoriální kontinuity
- propagace a valorizace oblasti
- místní dynamika, posílení vztahu obyvatel k danému prostoru a udržitelný rozvoj

Kromě toho, že toto místo nabízí širokou škálu funkcí a urbanistických forem (parky o rozloze několika hektarů, sociální bydlení, příměstské zóny, infrastruktura, kancelářské budovy, studentské koleje), ale představuje také výrazné územní rozrušení (kruhový objezd, A6, vodovodní systém Valve...), jehož důsledky jsou znečištění a územní i sociální enklávy.

Oblasti Cité, Gentilly a Acrueil obohacuje to, že jejich obyvatelé pocházejí z různých kultur. Nyní jde však právě o to, aby zde ze strany obyvatel došlo k osvojení si místa, k vytvoření si pocitu hodnoty vůči tomuto životnímu prostoru a společné identity. 

Marceli.li Antúnez Roca, narozen v Moià ve Španělsku v roce 1959, se mezinárodně proslavil svými mechatronickými performancemi a instalacemi-roboty. Jeho práce byly představeny na mnoha festivalech, v mnoha galeriích, muzeích i divadlech po celém světě, jako například v La Villette v Paříži, v ICA v Londýně, v FILE v Sao Paulu, v DAF v Tokyu, v Kulturním centru DOM v Moskvě, v DEAF v Rotterdamu, na festivalu Ars Electronica v Linzi, Performing Arts v Soulu a dalších. Od osmdesátých let minulého století se v jeho tvorbě trvale objevuje znepokojení z lidské situace. Zároveň se soustředí na způsob, jakým lidé ospravedlňují a vyjadřují své touhy a emoce.

Produkce tohoto umělce se stává čím dál tím komplexnější, zaznamenala velké prolínání prvků, což činí jeho díla často nezařaditelnými. Od začátku 90. let minulého století Marceli.li Antúnez Roca včleňuje do svých děl vědecké a technologické prvky. Ty pak vychyluje a představuje jako samostatné konstrukty. Marceli.li Antúnez Roca se vyjadřuje k tradičním tématům, jako jsou pocity, identita, eschatologie a smrt. Zároveň s tím však vytváří velmi originální kosmogonii, která je přitažlivá i obyčejná zároveň: umělci se daří dodávat lidskou i ironickou dimenzi svým mechatronickým zařízením, což obvykle vyvolává velmi spontánní reakce v publiku...